Zásady koordinace akcí a jejich konání mimo DM

Nezávazný vzor - Zásady koordinace akcí a jejich konání mimo DM

1) Smyslem těchto opatření je:

a) Zkvalitnění koordinace akcí.

b)      Zajištění efektivity organizace práce a účelného využití pracovní doby vychovatele a také dostatečné péče o ty žáky výchovné skupiny, kteří zůstávají v DM bez svého vychovatele.

2)   Zásady koordinace zájmových a jiných aktivit

a)      Při plánování vlastních akcí berou vychovatelé ohled na již známé skutečnosti a informace o akcích jiných vychovatelů (měsíční plán, informace z porad apod.). Nepřipravují v relativně stejném období obsahově stejnou nebo obdobnou akci, když ji zabezpečuje někdo jiný.
b)      S předstihem informují ostatní vychovatele o svých plánovaných akcích (měs. plán, porady, týdenní rozvrh).
c)      Při kolizi obsahu akce, termínu nebo místa konání nacházejí řešení nejprve s dotyčným vychovatelem.
d)      Při přípravě skupinové akce zvažují, zda ji nenabídnout i ostatním žákům na budově či DM; rozhodující je její cíl (skupinový nebo obecně výchovný).

e) Úloha vedoucího metodického sdružení zájmové činnosti na budově:

- registruje akce (bez ohledu na jejich zaměření) plánované vychovateli v jejich osobních plánech, v měsíčním plánu DM (budovy) a v týdenním rozvrhu a upozorňuje dotyčné vychovatele na případné kolize v obsahu, termínech nebo místě konání,
- schvaluje konání všech akcí, které nejsou zapsány v týdenním rozvrhu činnosti po jeho vyvěšení (asi v 16 hod, každé pondělí); rozhoduje v souladu se Zásadami koordinace zájmových a jiných aktivit a svých pravomocí (nemůže nařídit).

3) Povinnosti vychovatelů, organizátorů akcí:

- zapsat či nahlásit ved. vychovateli do měsíčního plánu (kalendáře) termín a název akce a nejpozději 14 dnů předem nebo o ní informovat na poradě vychovatelů (příklady akcí: turnaje, domovní svátky, celobudovní a celodomovní akce pro větší počet účastníků, besedy apod.)
- předložit vedoucím pracovníkům pedagogicko organizační zajištění výše uvedených akcí s předpokládanými výdaji z prostředků DM (darů) vyššími než 500,- Kč a akcí celodomovních, víkendových a zájezdů,
- zapsat do týdenního rozvrhu akce plánované na příslušný týden - nejpozději v pondělí do 15,30 hodin,
- oznamovat vedoucímu MS ZČ konání akcí, které nejsou uvedeny v týdenním rozvrhu (vznikly spontánně nabídkou, zájmem žáků apod.)
- dodržovat zásady koordinace a organizace akcí.

4) Organizace celodomovních akcí

- organizační zajištění celodomovních akcí projednává a schvaluje porada vedoucích vychovatelů nejpozději 14 dnů před jejich konáním,
- na jejich organizaci se podílí MS ZČ DMIŠJ (organizace, propagace, další podmínky), projednává organizační zajištění před projednáním v poradě vedoucích vychovatelů,
- vychovatel může nabídnout žákům z jiné budovy účast na své akci, i když není projednána ve výše uvedených orgánech (obvykle formou letáku, pozvánky), činí tak bez závazné podpory sdružením a vedoucím vychovatelem na jiné budově, spolupracovníky na jiných budovách si zajišťuje sám.

5) Metodické sdružení sociální prevence usiluje o koordinaci akcí s preventivně výchovným obsahem v návaznosti na zájmovou činnost.

6)   Zásady organizace akcí konaných mimo DM

a)      Akcemi konanými mimo prostory DM (dále jen akce) se rozumí veškeré akce a činnosti, kdy vychovatel jako organizátor nebo pedagogický dohled opouští své pracoviště spolu s žáky ubytovanými v DM.
b)      V případě nepřítomnosti vychovatele v délce jedné a více hodin je povinen upozornit vychovatele v hlavní službě na svoji nepřítomnost; vychovatel v hlavní službě zajistí dohled nad žáky výchovné skupiny.

c) Minimální počet žáků na akci konané mimo DM:

- minimální počet účastníků akcí je obecně stanoven na 10 ubytovaných žáků (platí i pro akce konané v prostorách DM),
- na víkendových akcích je třeba minimální počet účastníků vždy dodržet,
- na jednodenní zájezdy připadá na jednoho vychovatele 15 až 25 žáků,
- na akcích trvajících od doby odchodu z DM do doby příchodu nejvýše 2 hodiny je minimální počet účastníků 8,
- při návštěvě filmového představení je minimální počet účastníků z jedné skupiny 10, při akci pro žáky DM 15 účastníků,
- na akci zájmového útvaru, pravidelné nebo cyklické činnosti (tzn. mají pravidelné schůzky nejméně 1 x za měsíc) trvající 1 hodinu může odejít s vychovatelem i 5 žáků,
- výjimku v počtu účastníků na konkrétní akci může v mimořádných případech povolit vedoucí vychovatel.

7)   Rozvržení pracovní doby při akcích mimo DM.

a)      Změny oproti stálému rozvrhu jsou činěny obvykle podle podkladů a požadavků organizátora akce týden předem (v pondělí). Zpracovává-li organizátor organizační zajištění, pak je zde také uvádí.
b)      U vychovatelů se pracovní doba člení na dobu přímé výchovné činnosti a ostatní dobu. V souvislosti s konáním akcí patří do ostatní doby například dozorové činnosti, dohled, doprovod (např. při jízdě dopravními prostředky) apod. Celková délka směny skládající se z obou těchto částí nepřesahuje 10 hodin.
c)      Je-li akce konána v době plánované přímé výchovné činnosti vychovatele a nepřesahuje-li doba výkonu ostatní činnosti (dozor, dohled) více než 1 ½  hodiny pak se tato doba započítává plně jako výkon přímé výchovné činnosti (jedná se o většinu akcí konaných ve městě).
d)      Při celodenních nebo vícedenních akcích se uplatňují tyto zásady rozvržení pracovní doby:
- na akci jsou vysláni obvykle dva vychovatelé, jejich pracovní směna s přestávkami   v práci je rozvržena tak, aby byl zajištěn nepřetržitý dohled nad žáky a aby v této směně byla stanovena doba přímé, případně ostatní činnosti; počet vychovatelů je odvislý od charakteru činnosti (zajištění bezpečnosti účastníků) nebo časového a organizačního průběhu akce,
- podle §92 ZP musí mít pracovník nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin; tzn. např. při víkendových akcích jsou dny tohoto odpočinku stanoveny před akcí a po ní (po dohodě s ved. vychovatelem),
- doba, o kterou vychovatel překročí 40 hodin týdenní pracovní doby, není obvykle prací přesčas, protože následující týden koná méně práce z důvodu nepřetržitého odpočinku v týdnu,
- v případě výkonu práce nad 40 hodin se nerozlišuje (neeviduje zvlášť), zda jde o práci navíc vzniklou výkonem přímé výchovné činnosti nebo ostatní práce, protože obvykle není zřejmé, kdy přesčas vznikl a kdy bude vychovatel čerpat náhradní volno; v týdnu před akcí nejsou rozvrženy hodiny na práci související (tzv. „domácí práce“).